4. 8. 2022 jsme bohužel museli uzavřít původní dřevěný vyhlídkový ochoz, z důvodu havarijního stavu. Od záři začala intenzivní komunikace o projektování nového vyhlídkového ochozu. Protože jsme chtěli předejít potížím a časté údržbě, kterou dřevo vystavené extrémní povětrnosti vyžaduje, rozhodli jsme se zvolit moderní ocelovou konstrukci. Stavba ochozu navazovala na realizaci odvodnění a zadláždění věže. 

Zajímavosti ze stavby:

• Během projektování došlo k dokonalému zaměření vnitřku věže Baba pomocí 3D scanneru.
• Stavba byla realizována v rekordním čase. Od předání staveniště po kolaudaci trvala přesně 45 dní!
• Veškerý materiál na stavbu ochozu včetně pomocných konstrukcí (lešení), vynosili borci z realizační firmy ručně po schodech.
• Nový vyhlídkový ochoz jsme pro veřejnost zpřístupnili přesně 666 dní od uzavření původního dřevěného ochozu. 

Z důvodu zasakování dešťové vody do podlahy věže a následného vzlínání obvodovým zdivem a rozrušování skály pod věží při promrzání, bylo na jaře 2024 provedeno odvodnění věže a s tím související zadláždění podlahy čedičovým štětem.

Zajímavosti ze stavby:

• Materiál se na věž vozil lanovkou z nádvoří po 100 kg várkách, celkem bylo tímto způsobem do věže navozeno cca 65 tun materiálu! 
• Horní stanice lanovky byla až nahoře v "zubu" zdiva, na věži proto muselo být postavené lešení.
• Nová podlaha je výš o necelý jeden metr (o tři pískovcové schody) než původně byla.
• Na zadláždění věže byl použit čedičový štět, který pochází z náměstí v České Lípě. Dlouhá léta byl uskladněn na hradě Grabštejn, odkud byl převezen na Trosky. Ošlapaný kámen z náměstí působí velice autenticky.

Hradební zdivo potřebuje průběžnou péči. Kamenné středověké hradby byly stavěny tak, že zatímco líce byly důkladně vyzdívány na maltu, jádro hradby bylo skládáno nebo sypáno z nesourodého materiálu - jílu, kamenů, maltoviny. Vlivem vlhkosti a povětrnosti se stává, že spáry z malty v lícovém zdivu se sypou, kameny se uvolňují, líc se může například vlivem prorůstání náletů oddělit od jádra, hradba se pak stává nestabilní. To vše jsou důvody, proč je hradební zdivo průběžně přespárováváno, případně i lokálně dozdíváno. Jsou na to přesně dané postupy odsouhlasené odborníky památkové péče. Vždy je potřeba danou hradbu důkladně očistit od porostů zeleně, poškozené spáry vyškrábat, vyplnit maltou a uhladit. Je to mravenčí práce a než bude tímto způsobem opraveno veškeré hradební zdivo na Troskách, bude to ještě pár let trvat.

Zajímavosti ze stavby:

• První opravy a zajištění hradebního zdiva probíhaly již za Aehrenthálů, další za dob první republiky a pokračovalo se i v 70. a 90. letech minulého století. Některé byly kvalitní, jiné méně. I památková péče a její provádění se vyvíjí.
• Na nerovném terénu podél hradeb je často komplikované postavit lešení. Pro pány lešeňáře je to vždy výzva. Nehledě na to, že často konstrukci lešení nosí pěšky z prvního nádvoří na místo oprav. 
• Spárování nám jednou pořádně zkomplikovaly divoké včely, které si v hradbě vytvořily hnízdo. Kameníky pořádně vylekaly a opravy se kvůli jejich likvidaci o pár dní protáhly.

Tohle byla výzva. Většina tesařů a klempířů je zvyklá pracovat ve výškách, jen málo z nich ale běžně dělá na věžích, a skutečnou výjimkou je pro ně práce na střeše věže, která stojí na vysoké skále. Do střechy vlivem stáří zatékalo, místy začínal trouchnivět krov, některé trámy již byly na výměnu. Bylo třeba vyměnit jeden pás měděné krytiny a přetěsnit spoje. Vše se podařilo a střecha bude ještě mnoho let sloužit. 

Zajímavosti ze stavby:

• V nejvyšším místě je to ze střechy k patě skály něco málo přes 100 m.
• V průběhu dopravy trámů na věž lanovkou se rozbil motorový vrátek. Některé trámy tak řemeslníci museli vytáhnout na věž ručně. 
• Během opravy střechy došlo k rojení okřídlených mravenců přímo nad rozpálenou plechovou střechou. K tomuto rojení dochází 2x ročně, vždy cca na 4 dny, mravenci nám to bohužel neoznamují s předstihem, když takové práce plánujeme. Řemeslníci kvůli nim pracovali hlavně brzy ráno a večer před soumrakem, kdy se mravenců rojilo podstatně méně.

Slovy klasika - péče o zříceninu je věčný boj se zelení. Zatímco velkou část hradního kopce spásají kozy, krocení zeleně na hradě je na lidském faktoru. Kromě toho, že pečujeme o stromy v areálu i v bezprostředním okolí hradu, musíme likvidovat náletové stromky a keře jak z hradebního zdiva, tak ze skal - obojí je jejich kořeny rozrušováno. Krotíme také břečťan pnoucí se po hradbách - na pohled je sice hezký, ovšem pro hradební zdivo působí jako zátěž. 

Zajímavosti z údržby zeleně:

• Většina "zahradnických" a arboristických zásahů na Troskách probíhá na laně. 
• Na skalách se nachází i vzácné druhy rostlin, například různé druhy pelyňku, kostřavy nebo skalníky. Všechny práce probíhají po konzultacích s odborníky na ochranu přírody a v souladu s Plánem péče o Přírodní památku Trosky.